5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ

Bratři! Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal.

Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z vlastního popudu.

Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním jen úkol, který mi byl svěřen.

Jaká je tedy moje odměna?

To, že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje.

Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí.
U slabých jsem se stal slabým, abych získal slabé. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.

A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl (v dobrech) evangelia.【1 Kor 9,16-19.22-23]

Apoštol zde krásně vyjevuje svůj postoj a přístup jak ke své svobodě, tak k úkolu, který přijal. Proto je jistě přínosné nechat na sebe působit devátou kapitolu ve své úplnosti:

„9,1 Nemám já (stejnou) svobodu? Nejsem apoštolem? Copak se mi nedostalo vidění našeho Pána Ježíše? Nevděčíte vy mé práci za to, že jste křesťané?

9,2 Nejsem-li pro jiné apoštolem, pro vás jím jistě jsem. Vy jste jako pečeť na mém apoštolství, které mi svěřil Pán.

9,3 Mou obranou proti těm, kdo mě soudí, je toto:

9,4 Copak nemám právo, (abych žádal) jídlo a pití?

9,5 Nemám právo vodit s sebou věřící ženu, jako to dělají také ostatní apoštolové a bratři Páně i Petr?

9,6 Copak jen my, Barnabáš a já, nemáme právo, abychom byli uvolněni od tělesné práce?

9,7 Kdopak kdy koná vojenskou službu na vlastní útraty? Kdopak sází vinici, a nejí z jejích plodů? Kdo pase stádo, a nepožívá mléko od stáda?

9,8 Když to tak říkám, opírám se snad jen o lidské důvody, anebo to stanoví i Zákon?

9,9 Je přece napsáno v Mojžíšově Zákoně: ‚Býkovi, když mlátí, nedáš náhubek‘. Má tu Bůh na mysli (jenom) býky?

9,10 Nepraví to hlavně kvůli nám? Ano, kvůli nám to bylo napsáno. Kdo orá, má přece být při práci plný naděje, a kdo mlátí, má to dělat s nadějí, že z toho dostane svůj díl.

9,11 Jestliže my jsme pro vás rozsévali dobra duchovní, je to snad příliš, kdybychom sklízeli u vás dobra časná?

9,12 Jestliže toto právo u vás přísluší jiným, proč by nemělo příslušet tím spíše nám? Ale my jsme toho práva nepoužili, nýbrž bereme na sebe všechno, jen abychom nekladli žádnou překážku radostné zvěsti o Kristu.

9,13 Nevíte, že ti, kdo pracují ve svatyni, ze svatyně jsou vydržováni, a kdo slouží oltáři, mají podíl (z oběti) na oltáři?

9,14 Tak i Pán nařídil, aby ti, kdo hlásají evangelium, z evangelia měli svou obživu.

9,15 Ale já jsem z toho nepoužil ničeho. A tohle píšu ne snad proto, aby se tak se mnou jednalo. Neboť raději bych umřel, než aby mi někdo vzal to, nač jsem hrdý!

9,16 Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal.

9,17 Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním jen úkol, který mi byl svěřen.

9,18 Jaká je tedy moje odměna? To, že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje.

9,19 Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí.

9,20 U židů jsem se choval jako žid, abych získal židy. U těch, kdo jsou pod zákonem, jako bych i já byl pod zákonem ‒ ačkoli sám už pod zákonem nejsem ‒ abych získal ty, kdo jsou pod zákonem.

9,21 U těch, kdo žijí bez zákona, jako bych i já byl na zákonu nezávislý ‒ ačkoli na Božím zákonu nezávislý nejsem, neboť mě váže zákon Kristův ‒ abych získal ty, kdo žijí bez zákona.

9,22 U slabých jsem se stal slabým, abych získal slabé. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.

9,23 A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl (v dobrech) evangelia.

9,24 Nevíte, že při běhu na závodišti sice všichni (závodníci) běží, ale cenu že získá jenom jeden? Běžte tak, abyste jí dosáhli!

9,25 Kdo se však chce zúčastnit nějakého závodu, zachovává ve všem zdrženlivost. Oni to dělají, aby získali věnec pomíjející, ale my věnec nepomíjející!

9,26 Já tedy také běžím o závod, ale ne jen tak bez cíle, i já zápasím pěstí, ale ne tak jako bych jen bil do vzduchu.

9,27 Držím však svoje tělo v tuhé kázni a podrobuji si ho, aby se snad nestalo, že bych kázal druhým, a sám byl přitom zavržen.“

2. neděle postní

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás! [Řím 8, 31b-34]

Jak by nám Bůh nedaroval také všechno ostatní, když nám dal svého Syna?

Věříme tomu?

Dokážeme se o to opřít?

Jaké důležitější věci se od nás očekávají, než víra?

Neděle 1. postní

Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. V tom (duchu) šel a přinesl zprávu duším uvězněným.

Oni kdysi nechtěli poslechnout, když Bůh v Noemově době shovívavě vyčkával, zatímco se stavěla archa. Jen několik osob, celkem osm, se v ní zachránilo skrze vodu.

Voda, která (tehdy byla) předobrazem křtu, i vám nyní přináší spásu. Ne že by (křest) smýval špínu z těla, ale vyprošuje nám u Boha, aby bylo čisté naše svědomí, a (působí to) zmrtvýchvstání Ježíše Krista. On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly. [1 Petr 3,18-22]

Jsme-li vyvolení, nemůžeme Boží milost vyhazovat z okna. Přináší-li nám Ježíš smíření s Otcem, je třeba, abychom se Jím nechali s Otcem smířit.

Je třeba, abychom i my pečovali o naše dobré svědomí a aby to pro nás bylo něco důležitého, když  se sám Boží Syn tak moc snaží, abychom mohli mít a měli svědomí čisté.

Ježíši Kristu jsou podřízeni andělé, mocnosti i síly. I my se Mu máme podřídit. Hříchy nejsou totiž jen jednotlivými poklesky. Hříchy pramení z našich dlouhodobých postojů, z našich (neřešených) neřestí.

Nestačí tedy říkat „Nezhřeším“, ale musím udělat systémovou změnu a přendat své „kořeny“ tam, odkud mám čerpat sílu.