Úterý 3. postního týdne

Azariáš povstal a takto se modlil. Otevřel svá ústa uprostřed ohně a řekl: „Pane, nevzdávej se nás navždy pro své jméno! Neruš svoji smlouvu, nevzdaluj od nás své milosrdenství pro Abraháma, svého miláčka, pro Izáka, svého služebníka, a Izraele, svého svatého, jimž jsi slíbil, že jejich potomstvo rozmnožíš jako hvězdy nebes, jako písek na mořském břehu.

Ach, Pane, malými jsme se stali před všemi národy, pokořeni jsme dnes na celé zemi kvůli svým hříchům! Nemáme v tento čas ani hlavu, ani proroka, ani vůdce. Není celopal, žertva, nekrvavá oběť, ani kadidlo, nemáme místo, kam bychom přinesli před tebe své prvotiny a nalezli milosrdenství.

Přijmi nás aspoň pro zkroušenou mysl a pokoru ducha! Jako celopal beranů a býků, jako desetitisíce tučných beránků, tak ať je dnes před tebou naše oběť, ať se ti líbí, že tě zcela následujeme, aby nebyli zklamáni ti, kteří doufají v tebe. Celým srdcem tě nyní následujeme a bojíme se tě, hledáme tvou tvář, abys nás nezahanbil. Jednej s námi podle své laskavosti, podle množství svého milosrdenství. Vysvoboď nás svou podivuhodnou mocí, dej slávu svému jménu, Pane!“
[Dan 3,25.34-43]

Nač to lpění na vnějškových náboženských přikázáních, řekneme si asi při pohledu na Danielovi přátele, kteří riskují své životy; nač ten fanatismus?

Proč bychom měli vyznávat svou víru před lidmi, kteří tomu stejně nerozumějí nebo kvůli pár poklonkům před nějakou blbou sochou uvést tragedii na sebe a své blízké?

Pán po nás však žádá, abychom k Jeho požadavkům přistupovali s dětskou vírou, abychom je přijímali s dětskou přímostí a také tak samozejmě je akceptovali v jejich celku, nic z nich neodebírajíce, nepřidávajíce, neměníce. Abychom věřili a konali, jako věřil a podle víry konal Abrahám.

Bůh Otec nás má pevně v obou rukách, každého. Tady a nyní.
O tom mluví i čtvrtá kapitola knihy Daniel, kde je Nebúkadnesarovi odejmuto království a opět mu je po sedmi letech darováno: Bůh to vše má ve své moci, on sám to koná a nikdo mu to nemůže překazit.

„Následujeme Tě zcela, náledujeme Tě celým srdcem“ jsou slova Chananiáše, Mišaela a Azariáše.

Zcela není totéž, jako napůl.

Pokud před zlem couvnu, dávám příklad a to špatný. Pokud před zlem couvnu já i druhý, už zlo na náš úkor získává prostor, postupně stále větší, až má rychle širokou dálnici pro špatné věci. A ty bude mnohem dražší napravovat, než jim zabránit. Zažívali jsme to celé minulé století…
(toto je jeden logický argument pro „zcela“ následovat  a pro „celým srdcem“ následovat i v mezních podmínkách – potřebujeme-li tedy k tomu logický argument)

 

„Jednej s námi podle své laskavosti, podle množství svého milosrdenství. Vysvoboď nás svou podivuhodnou mocí, dej slávu svému jménu, Pane!“ Amen.