Toto praví Hospodin: „Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“ [Iz 55,10-11]
V dnešním evangeliu Ježíš říká: „Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov.“
Boží slovo je tedy tak silné a mocné, že vykoná Jeho vůli.
Naše slova mohou být buď úplně prázdná nebo mohou být alespoň trochu naplněna Duchem. Duchem, který sám nám dává správná slova do úst, když máme vydat svědectví. Duchem, který se za svaté (tj. za nás křesťany) sám přimlouvá, když se snažíme upřímně se modlit a docházíme přitom na hranici svých lidských možností.
„Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle“ [Řím 8,26-27]
Jen je třeba k našim slovům přidat ještě malinko víry, alepoň jako máku nebo jako hořčičného semínka….amen.