Čtvrtek 5. postního týdne

Abrám padl na svou tvář a Bůh s ním takto mluvil:

„Hle, já jsem to – (to je) má smlouva s tebou: Staneš se otcem mnohých národů. Nebudeš se už jmenovat Abrám, ale tvé jméno bude Abrahám, neboť tě činím otcem mnohých národů. Učiním tě nadmíru plodným, rozmnožím tě v národy a králové z tebe vzejdou.

Uzavřu svou smlouvu s tebou a s tvým potomstvem po tobě v jejich pokoleních jako smlouvu věčnou. Budu Bohem tobě i tvému potomstvu po tobě. Dám tobě i tvému potomstvu po tobě zemi, v níž přebýváš jako host, celou zemi kananejskou, ve věčné vlastnictví a budu jim Bohem.“

Bůh ještě řekl Abrahámovi: „Ty pak zachovávej mou smlouvu, ty i tvé potomstvo po tobě od pokolení do pokolení.“[Gn 17,3-9]

 

Ježíš řekl židům: „Amen, amen, pravím vám: Kdo zachovává mé slovo, neuvidí smrt navěky!“

Židé mu řekli: „Teď už jsme si jisti, že jsi posedlý zlým duchem. Umřel Abrahám, stejně i proroci – a ty tvrdíš: `Kdo zachovává mé slovo, nezakusí smrt navěky!’Jsi ty snad větší než náš otec Abrahám? On umřel, stejně i proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“

Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, moje slova by nic neznamenala. Je to můj Otec, který mě oslavuje, o kterém vy říkáte: `Je to náš Bůh!‘ Vy jste ho nepoznali, já však ho znám; a kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář stejně jako vy. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo. Váš otec Abrahám zajásal, že uvidí můj den. Uviděl ho a zaradoval se.“

Židé mu namítli: „Není ti ještě ani padesát let – a viděl jsi Abraháma!“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ Tu popadli kameny, aby po něm hodili. Ježíš se však skryl a vyšel z chrámu. [Jan 8,51-59]

Dva krásné a vzájemně související texty.

Takto se Bůh představuje Mojžíšovi u hory Chorebu: „Jahve“, což zjednodušeně překládáme jako „Jsem, který jsem“, ale výstižnější by asi byl překlad „Jsem, který sám jsem příčinou svého bytí“ nebo podobné vysvětlení.

Toto „Jsem …“ vztahuje v dnešním evangeliu Ježíš na sebe. Tím jasně říká, že je Bohem.

Bůh s Abrahámem uzavírá smlouvu a nabádá ho, aby ji zachovával on i jeho potomstvo.

Ježíš nám přináší novou smlouvu. Přináší nám smíření s Otcem, činí nás Božími dětmi a dědici. A zdůrazňuje nám dnes, abychom zachovávali vše, co nám kladl na srdce.